Počasí: Zataženo, 11°C
Na stavbě přítomni: R. Kohout, M. Fridrich
Na stavbě přítomni: R. Kohout, M. Fridrich
Nákup materiálu:
- bez nákupu
Dnešní den jsem si skutečně představoval jako Hurvínek válku. Přijedu, spojím pár trubek, zasypu pískem a jedu domu - opak byl pravdou. Vytáhl jsem kamaráda, kterému jsem řekl, že budu pracovat tak maximálně dvě hodiny. Netrvalo dlouho a volal domů ženě, že se opozdí - dosti opozdí.
Jak jsem zde již napsal místo v projektu uvedených trubek KG o průměru 125 jsem zvolil průměr větší a to 150 mm. Výkopy jsem měl připravené, rozházeli jsme trubky podle potřeby a počali je spojovat. Zde byl kámen úrazu. Nešlo to jak by si člověk představoval. I za použití nadměrného množství speciální lubrikační masti musel člověk užít mnoho sil, aby do sebe trubky řádně padly. Ale jsem měl štěstí a koupil zrovna trubky se speciálními těsnícími gumovými kroužky - o milimetr větší :-D I přihlížející zkušenější dělníci od vedle nevěřili vlastním očím, které viděli ono neustálé "bejčení" za účelem dostat jednu trubku do druhé. Přišli s úsměvem, po vyzkoušení odcházeli s hlavou kroutící se sem a tam.
Nakonec jsme pospojovali vše co jsme potřebovali a přišel na řadu písek. Nejdříve jsme trubky podsypali po cca 1 - 1,5 metru a vyspádovali je tak, aby spád přesahoval 3 procenta. V projektu jsou uvedeny právě 3 procenta a já se snažil, aby to bylo vždy nepatrně o něco více. Stále jsem po trubkách jezdil vodováhou jak blázen. Zbytek jsme rovněž dosypali a já padl na kolena a ručně se snažil dostat písek pod trubku tak, aby písek cpaný z jedné strany trubky již vytlačoval písek na druhé straně trubky. Byla to nekonečná práce, ale stále jsem měl divný pocit z toho, že to bude právě jedna z těch prací, kterou už nebudu mít možnost opravit. Tak jsem se snažil. Po trubkách jsem poté chodil a sledoval, zda se při chůzi po ní nějak hýbe. Když jsem zjistil pohyb, dále jsem si hrál s pískem tak, aby byla řádně podsypaná a nehýbala se. Poté jsem je všechny řádně zasypal pískem. Den to byl delší než jsem původně plánoval, ruce jsem měl od písku doslova jak od struhadla, ale já měl dobrej pocit.
Jak jsem zde již napsal místo v projektu uvedených trubek KG o průměru 125 jsem zvolil průměr větší a to 150 mm. Výkopy jsem měl připravené, rozházeli jsme trubky podle potřeby a počali je spojovat. Zde byl kámen úrazu. Nešlo to jak by si člověk představoval. I za použití nadměrného množství speciální lubrikační masti musel člověk užít mnoho sil, aby do sebe trubky řádně padly. Ale jsem měl štěstí a koupil zrovna trubky se speciálními těsnícími gumovými kroužky - o milimetr větší :-D I přihlížející zkušenější dělníci od vedle nevěřili vlastním očím, které viděli ono neustálé "bejčení" za účelem dostat jednu trubku do druhé. Přišli s úsměvem, po vyzkoušení odcházeli s hlavou kroutící se sem a tam.
Nakonec jsme pospojovali vše co jsme potřebovali a přišel na řadu písek. Nejdříve jsme trubky podsypali po cca 1 - 1,5 metru a vyspádovali je tak, aby spád přesahoval 3 procenta. V projektu jsou uvedeny právě 3 procenta a já se snažil, aby to bylo vždy nepatrně o něco více. Stále jsem po trubkách jezdil vodováhou jak blázen. Zbytek jsme rovněž dosypali a já padl na kolena a ručně se snažil dostat písek pod trubku tak, aby písek cpaný z jedné strany trubky již vytlačoval písek na druhé straně trubky. Byla to nekonečná práce, ale stále jsem měl divný pocit z toho, že to bude právě jedna z těch prací, kterou už nebudu mít možnost opravit. Tak jsem se snažil. Po trubkách jsem poté chodil a sledoval, zda se při chůzi po ní nějak hýbe. Když jsem zjistil pohyb, dále jsem si hrál s pískem tak, aby byla řádně podsypaná a nehýbala se. Poté jsem je všechny řádně zasypal pískem. Den to byl delší než jsem původně plánoval, ruce jsem měl od písku doslova jak od struhadla, ale já měl dobrej pocit.